Cesta za pokladem!

Šipkovaná, bojovka, prostě a jednoduše cesta za pokladem je pro mě synonymum léta mého dětství. Každý rok jsme se vypravili na dobrodružnou cestu za pokladem plnou úkolů, táta byl v tomhle machr. Později jsme si bojovky chystali sami navzájem, potom jsem je chystala já pro mladší děti v rodině a nakonec přišel čas pokračovat v tradici u vlastních dětí. Z organizačních důvodů je pro nás složitější chystat trasu a poklad tajně, proto nijak neskrýváme, že cestu chystáme my. Přesto děti u pokladu mají kouzelné pochybnosti, kdo ho tam vlastně nechal. Tentokrát to děti vzaly z gruntu a nachystaly si mapu za pokladem. Karton, papír, fixy a jde se na to! Kolem stromů doleva, přes potok k ohništi, u stromu doprava a hledat poklad. Potok ani ohniště jsem sice při přípravě nepotkala, to mi ale nebránilo vyznačit cestu fáborky z barevného krepáku a poklad jsme našli i tak. A spojit tvoření se zážitkem je vždycky nejlepší.

Kdybyste hledali inspiraci, co za úkoly cestou plnit, nabízím pár následujících tipů:

Až do dalšího úkolu mlč - u nás nadějné, ale děti to nakonec nevydržely. :)

Zazpívej písničku o dešti - přišly jsme jen na jednu, ale zpívání proběhlo.

Vyjmenuj alespoň dvě zvířata, která žijí v lese - příležitost k poučení.

Předveď zvuky tří zvířat - pro starší děti jsme vybrali konkrétní složitější zvířata.

Udělej 10 žabích a 10 čapích kroků - "Jo jo, to vím, to znám..."

Skákej po jedné noze - hrubou motoriku musíme ještě trochu potrénovat.

Najdi brouka - chvíli nám to trvalo, ale nakonec se našel a nejen v hlavě.

Najdi něco žlutého - pozorovací talent mají děti lepší než my.

Pojmenuj aspoň jednu rostlinu v okolí - děti mají překvapivě dobré znalosti o rostlinách.

Najdi pavučinu - tu nakonec našel první tatínek :)

Ať už bude v pokladu něco dobrého nebo vytoužená hračka, děti budou mít určitě velkou radost a o program bude postaráno na několik hodin - tvoření mapy, těšení se, cesta s plněním úkolů i hledání pokladu děti možná i trochu unaví :)